Péče o křečíka Campbellova

Základní potřeby a vybavení:

Ubikace: o rozměrech minimálně 60 x 30 cm (ideálně 70 x 40 cm či více, podle počtu křečíků), s hlubší vanou na velkou vrstvu podestýlky a takovou výškou, aby se do klece pohodlně vešel kolotoč o průměru minimálně 18 cm. Maximální vzdálenost mezi dráty klece je 1 cm, pokud je větší, křečík může utéct nebo se zaklínit mezi dráty. Vhodný je také plastový box (např. box IKEA SAMLA) s víkem ze silného pletiva. Naši křečíci bydlí v boxech Duna multy o rozměrech 71x46x31,5 cm

Kolotoč: neboli běhací kolečko, nejlépe plastové nebo dřevěné, s plným dnem, o průměru minimálně 18 cm. Křečík má velkou potřebu pohybu, kolečko mu nahrazuje noční dlouhé cesty za potravou.  Pokud kupujete kolečko drátěné, tak je třeba proplést mezi dráty papír nebo lepenku, aby si křečík nezlomil nožičku při běhání. Zcela nevhodné jsou kolotoče, ve kterých se křečík může zaklínit při vyskakování a zlomit si vaz.

Napáječka: dovnitř do ubikace doporučujeme skleněnou s kovovou trubičkou, pokud je upevněná zvenku, např v kleci, je vhodná plastová s kovovou trubičkou. Objem napáječky by měl činit minimálně 50 ml.

Miska na krmivo: nejlépe keramická, aby ji křečík nemohl lehce převrhnout.

Skrýš: dřevěný domeček, proutěná nebo trávní skrýš nebo tunel, dále jsou vhodné také krabičky z neobarvené lepenky nebo kartonu. 

Materiál na hnízdo: osvědčeným materiálem na hnízdo je nebílený toaletní papír či papírové kapesníčky, které křečíkovi natrháme na menší kousky. Křečík si vše sám odnese do domečku nebo do místa, ve kterém se rozhodl si udělat hnízdo. Nevhodným materiálem pro stavbu hnízda je vata, tištěný novinový papír a jakákoli tkanina.

Podestýlka: doporučujeme používat výhradně přírodní podestýlku – konopnou podestýlku, hobliny, dřevěné štěpky (např. Tier Wohl). Křečík potřebuje nejméně 5 – 10 cm vysokou vrstvu podestýlky, aby mohl hrabat tunely. Nedoporučujeme kukuřičnou podestýlku, po zvlhnutí může plesnivět. Jako podestýlka není vhodné seno, pelety ani kočkolit.

Záchod: někteří křečíci si zvyknou na používání záchodu, do kterého chodí močit. Podestýlka zůstává suchá a nemusí se příliš často uklízet. Jako záchod můžete použit např. menší miska či skleněná nádoba (např. IKEA FÖRVAR). Jako výplň: písek pro činčily (musí se častěji uklízet) nebo přírodní hrudkující kočkolit (pohlcuje zápach).

Koupací písek: slouží křečíkům ke koupání a čištění srsti. Většina křečíků písek miluje. Křečíky nikdy nekoupejte ve vodě! Srst křečíka není voděodolná, schne velmi pomalu, hrozí mu nachlazení, což by mohlo skončit i smrtí zvířátka.

 Až přijedete domů

Křečík může být z cesty velmi vystresovaný. Dejte ho do ubikace s podestýlkou, kterou si přivezl z původního domova, to mu pomůže se adaptovat na novou situaci. První den křečíka, pokud možno, nechte v klidu. Bude prozkoumávat nové bydliště, zvykat si na nové pachy. Nejrychlejší cesta do srdce křečíka vede přes žaludek, nabízejte mu na otevřené dlani pamlsky a zanedlouho vám sám vběhne do náruče. Křečík si musí k vám vybudovat důvěru, pokud mu to umožníte, bude nejlepší kamarád. Není dobré brát křečíka z klece násilím, pokud to vyloženě není nutné. Jednou ztracená důvěra se špatně obnovuje.

Krmení

každý den: 1-2 lžičky základního krmiva

2x týdně: kousek zeleniny – může být každý den jiná. K nejoblíbenějším patří: mrkev, brokolice, cuketa, salát (ne ledový!), okurka a červená řepa (zbarvuje moč do červena, nelekejte se).

1x týdně: moučný červ (sušený, živý) nebo vařený bílek nebo vařené ideálně kuřecí či krůtí maso bez soli (stačí opravdu kousíček) nebo kvalitní kapsička pro kočky (např. Applaws) apod. Mláďata dostávají bílkoviny každý den, dospělým křečíkům stačí 1x týdně.

ovoce: dáváme opravdu zřídka, křečíci nepotřebují ovoce k životu. Nesmí exotické ovoce ani peckoviny! Můžete dát křečíkovi kousek jablka (bez jadérek), jahody. Jablka doporučujeme podávat až po dosažení věku 2 měsíců, mladším křečíkům mohou způsobit problémy s trávením. Křečíci Campbellovi mohou mít sklony k cukrovce, proto ovoce dávkujte opravdu zřídka.

pamlsky: vyhněte se všemu, co obsahuje umělá barviva, zejména dropsům a hodně barevným „dobrůtkám“. Vhodné je sušené maso pro kočky, obilné tyčinky, proso v klasech, obilné klasy, sušené bylinky pro křečíky, buráky ve slupce

Podrobné informace o tom, co křečík smí a nesmí, najdete na konci návodu a na stránkách krecciklub.cz

Úklid

Podle potřeby každé 3-4 dny ukliďte záchod a vyměňte jeho náplň nebo ukliďte růžek klece, který si křečík zvolil jako záchod.

Každý den odstraňte také nesnězené zbytky čerstvé zeleniny nebo ovoce.

Podle potřeby jednou za týden až 14 dnů vyměňte část znečištěné podestýlky, hnízdo křečíkovi ponechte. Podle potřeby umyjte kolotoč, vyčistěte misku.

Jednou za měsíc vyměňte celou podestýlku včetně hnízda, neznečištěnou část hnízda křečíkovi ponechte.

Jak poznám, že je křečík nemocný?

Zdravý křečík je zvídavý, čilý, má jiskru v očích, hebkou a hladkou srst. Křečík má na břiše mazovou pachovou žlázu a srst okolo ní může být mastná. Nejedná se ovšem o nemoc, ale o přirozenou součást života křečíka. Většinou postačí křečíkovi dát dostatečnou zásobou písku pro činčily (např. Apetit) do jeho koupelny. Pamatujte, křečíka nikdy nekoupejte ve vodě!

Pokud se chování křečíka změní, je malátný, nežere, má zamlžené oči, průjem nebo výtok z očí, celkově mastnou srst, mokrý zadek, poraďte se s veterinářem specializujícím se na hlodavce. Váš chovatel vám může rovněž poskytnout cenné rady, nebojte se jej proto oslovit.

U křečíka prakticky nepoznáte, že ho něco bolí, protože instinktivně se tato zvířata chovají tak, že nic nedají najevo, i kdyby trpěla sebevíc. V přírodě jsou nemocná zvířata nejvíce ohrožená, proto i když má křečík bolesti, tak se chová téměř normálně.

Jeden nebo více křečíků?

Křečík Campbellův je, na rozdíl od křečíka džungarského nebo křečka syrského, společenské zvíře. V přírodě žije ve skupinách. Je proto vhodné si pořídit rovnou dva nebo více křečíků stejného pohlaví. Počet křečíků je limitován velikostí ubikace. Pokud křečíci spolu žijí od začátku a mají dostatečně velkou ubikaci vybavenou množstvím různých skrýší, domečků, neměly by vznikat problémy. Přesto se někdy může stát, že dominantní jedinec bude útočit na spolubydlící, v takovém případě je potřeba je rozdělit. Buďte tedy připravení, že soužití křečíků nemusí vydržet po celý jejich život.

Jak poznám, že je křečík starý?

Křečík se dožívá v průměru 2 až 3 roky. Starý křečík mívá matnější a řidší srst, může pohubnout a mít zakalené oči. Rovněž spí déle než obvykle. Může se mu změnit chuť k jídlu. Starému křečíkovi dopřejte co nejvíce klidu, pravidelně jej krmte a udržujte jeho bydlení v čistotě. Staří křečíci mohou mít i slabší imunitu a můžou být proto náchylnější k nemocem.

Jídelníček

Křečík může:

  • Semínka: dýňová, slunečnicová, sezamová, lněná semínka
  • Ořechy: vlašské ořechy, lískové ořechy, kešu ořechy, arašídy ve slupce, nesolené (všechny ořechy dáváme s mírou, a ne moc často)
  • Ovoce: jablko, hruška, banán, hroznové víno bez pecek, maliny, jahody
  • Zelenina: salát (ne ledový!), čínské zelí, špenát (v malém množství), mrkev, petržel, celer, červená řepa, červená paprika, rajské jablíčko (bez jadérek), okurka, květák, kedlubna, dýně, brokolice, chřest
  • Živočišné bílkoviny: mouční červi, vařené vejce, vařené kuřecí maso (nesolené a nekořeněné), vařená netučná ryba, sušené krevetky, kapsičky a konzervy pro kočky, kvalitní kočičí granule
  • Sušené ovoce: sušená jablka, hrušky, rozinky, kokos (pozor sušené ovoce nesmí být sířené)
  • Větve stromů: buk, bříza, topol, jasan, javor, vrba, jabloň, ořech, hrušeň
  • Volně rostoucí rostliny: jetel, pampeliška, vojtěška, kopřiva – spařená, jitrocel
  • Luštěniny: syrový a vařený hrách, vařené zelené fazolky, sója, čočka
  • Obiloviny: pšenice, oves, ječmen, žito, pohanka, kukuřice – syrová, vařená, vařená rýže, proso, ječné kroupy
  • Vločky: ovesné, pšeničné, špaldové, žitné, ječné a pohankové vločky
  • Naklíčené obilí a luštěniny: naklíčená pšenice, fazole mungo, čočka, adzuki fazole

Křečík nesmí:

  • sůl, cukr, koření, čokoláda
  • máslo, sádlo
  • zelí, česnek, cibule, pórek
  • mandle
  • bílé, červené, černé a barevné fazole (výjimka: naklíčené mungo nebo adzuki)
  • višňové, broskvové a meruňkové pecky
  • klíčky syrových brambor
  • citrusové ovoce, exotické ovoce: ananas, kiwi, a jiné kyselejší ovoce
  • salám, klobásy, uzeniny
  • syrové těstoviny
  • šťovík
  • hřiby
  • med
  • větve jehličnatých stromů
  • větve peckovin (třešeň, višeň, broskev, meruňka, švestka)
  • potraviny s vysokým obsahem tuku
  • jadérka z jablek
  • vodní meloun
  • čerstvé a suché pečivo, sušenky, krekry apod.
  • všechno, co je horké a příliš studené

Více informací o křeččím jídelníčku naleznete na stránkách Českého křeččího klubu.